Operace Paperclip znamenala ztrátu morálních zábran vlády USA vůči celému světu 5/5 (8)

Historie Události Válka a vojenství

Píše se 20. června 1945. Evropa uklízela trosky po válce, vraceli se lidé co přežili hrůzy německých koncentračních táborů, trestali se domácí zrádci. Ale bylo po válce, tak se život pomalu vracel do normálních kolejí. Vítězní spojenci chystali velký soudní proces se strůjci a některými vykonavateli hrůzných projektů Německé třetí říše. Jednalo se nejen o válečné zločiny, ale i o šílené a nelidské lékařské pokusy na lidech, projekty vyhlazení skupin obyvatelstva na základě etnické příslušnosti a tak dále. Ve víru těchto událostí poněkud zapadl dokument, který právě toho 2. června schválila administrativa. Tento projekt byl opatřen krycím názvem: Operace Paperclip.

Cílem této operace bylo přesídlení týmu řady vědců z nacistického Německa do Ameriky. Týkalo se to především raketových, lékařských či leteckých odborníku z řad SS. Někteří z těchto vědců měli často na svědomí právě ony pokusy v Osvětimi nebo Dachau, jako třeba Kurt Blom, specialista na biologické zbraně, které testoval na lidech v Osvětimi, Walter Paul Emil Schreiber, Týkalo se to vědců SS například Wernhera von Brauna nebo blízkého Heydrichova spolupracovníka SS-Brigadeführera Franze Sixe, který v rámci jednotek Einsatzgruppen na území okupovaných částí SSSR a likvidoval každého na kom snad jen uvízl stín podezření z příslušnosti k židovskému etniku.

Vědců bylo mnoho, a velká řada z nich se ještě v Německu podílela na vývoji několika projektů včetně německé jaderné bomby nebo slavných raket V-2, které byly byly nasazeny koncem války proti Londýnu a další městům v osvobozené Evropě. Svůj domov a bezpečí na americké půdě našlo více než 1500 německých vědců, kteří se podíleli na zvěrstvech po celé Evropě v uniformách SS či „jen“ zneužívali otrockou práci vězňů s plným vědomím, že lidé pracující v jejich továrnách jsou jen levným a dostatečně početným „spotřebním materiálem“. Všem těmto vědcům po válce umožnily americké tajné služby legálně pracovat a jejich krutou minulost vymazat z jejich života, což dodnes představuje nedořešený morální problém ze strany Ameriky vůči lidem.

Zatímco Evropa slavila konec války, tak se v Pacifiku stále bojovalo a Japonská vláda odmítala kapitulaci. V této souvislosti se začalo jevit použití jaderné zbraně jako jasná volba. Podle prognostiků, by totiž invaze na Japonské ostrovy stála Spojence cca milion mrtvých vojáků. Tak se tento program dostal zelenou k ostrému použití. Cílem byly dvě věci. Ukončení války v Tichomoří a demonstrace síly celému světu.

Znalosti Němců v oblasti vývoje nových leteckých, chemických, biologických a dalších zbraňových technologií byly daleko napřed před zbytkem světa. Nacisté naštěstí nedostalo dostatek času k jejich dokončení a následnému použití. Stačilo ale málo. USA tedy odhodily veškeré morální zábrany a těmto zločincům umožnily dokončit svůj výzkum. Díky obrovským znalostem již zmiňovaného Wernhera von Brauna Amerika dosáhla vítězství nad Ruskem ve vesmírném závodu dobytím povrchu Měsíce což vyneslo von Brauna do pozice ředitele Marshall Space Flight Center v Alabamě.

Závěrem tohoto nemorálního projektu ze strany Ameriky se musí určitě konstatovat, že do vědy to přineslo mnoho pozitivního ale také nejnebezpečnější zbraně hromadného ničení. Nedělejme si ale iluze o druhé straně v období Studené války. I SSSR usiloval o získání mnoha německých vědců a NKVD se v této oblasti velmi činila. Dodnes nevíme, koho všeho Stalinova administrativa získala. Nebyli to sice vedoucí špičky vývoje, jelikož ty už měli Američané, ale i jejich pobočníci a asistenti věděli mnohé.

Výsledky některých projektů jsou stále klasifikovány jako přísně tajné. Mnoho konspirátorů věří, že se němečtí vědci podíleli i na vývoji takzvaných létajících talířů.

Kde je pravda, to ví jen utajovaný archív v USA a v Rusku. My jen víme, že na svět přišly ty nejstrašlivější zbraně určené k vyhlazení lidstva. A nebezpečí jejich použití je stále ve vzduchu mezi Západem a Východem, bohužel.

(Pavel Kučera)

foto: archiv redakce

Ohodnoťte, prosím, tento článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *