Jeden z problému dnešní civilizace je, že se lidstvo domnívá, že jsme vrcholem lidského úspěchu. Jsem velmi domýšlivý, stále jsme přesvědčeni, že předkové byli primitivní bytosti. Historie civilizace se pohybuje v lepších dobách, kdy slaví úspěchy, pokroky, ale také i v temných dobách, kdy civilizace je na pokraji vyhynutí. Stávalo se a stávat se bude, kdy se budeme nacházet na vzestupu i pádu. Stejně tak jako zde ve Středozemním moři na ostrově Malta.
Malta je úžasné souostroví ve Středozemním moři, skrývá další důkazy o pravěké civilizaci. Dva hlavní ostrovy Malty je pouze tečkou Středozemního moře. Nachází mezi Evropou, Středním východem a Afrikou, jako strategické místo mezi jednotlivými kontinenty. Podle historie první obyvatelé Malty se usadili před 7900 lety z Itálie, kteří se na Maltu dopravili na velkých dřevěných vorech. Šlo o farmáře nejspíš ze Sicílie. Podle oficiální historie se jednoho dne osadníci probudili a před 5600 lety postavili na Maltě – GGANTIJA. Jedná se o obří megalitickou stavbu světa. Dlouhodobě se domnívalo, že se jedná o nejstarší samostatnou stojící stavbu na Světě. To, co vidíme na stavbě dnes je z poloviny původní výšky chrámu. Původně byla vysoká jako třípatrový dům. Stavba se skládala ze dvou oválných propojených chrámů s červeně vymalovanými zdmi a řadou oltářů s ohořelými ostatky zvířat, které naznačují s rituálními oběti či hodování. Neexistují žádné písemné zdroje a ani spolehlivé uhlíkování neprokázalo, kdy Ggantija byla postavena. Jak je tedy tato velkolepá stavba stará? Vědci se domnívají, že zhruba 5600 let, a to jen kvůli soškám, které byly nalezeny v útrobách stavby, které se velmi podobají soškám, které byly nalezeny na ostatních archeologických nalezištích ve světě. Což neznamená, že tato stavba je stejně stará. Přemýšlejte, mohli tito obyčejní zemědělci postavit tuhle stavbu, kdy dle vědců uměli sotva postavit obyčejné chatrče? Po dalším pátrání byly nalezeny další podobné stavby na maltě a asi o rozloze polovině Chicaga, kde samotná Ggantija patří mezi největší. Na tak malý ostrov je to opravdu velké množství těchto chrámů, kdy bylo zapotřebí velké množství lidské energie.
Existuje pověst o obryni jménem Sansuna. Ta prý měla na ostrově pohlavní styk s jedním z místních můžu. A porodila křížence. Na oslavu této události postavila Sansuna s dítětem na rameni za pouhou noc právě tento chrám. Tato pověst se velmi podobá příběhu o obrech, který postavili chrám v Cholule. Co když se nejednalo o obry, ale pouze o vyspělé lidi, kteří byli uctívány jako velcí ve světě znalostí a dovedností? Tato spojitost je velmi podobnou z Mexika spojené s velkou povodní světa. Co když tyto chrámy jsou o mnoho starší, než se domnívají vědci? Co když se tyto stavby zde nacházeli už dřív, než dorazili první osadníci z Itálie? Tato teorie je velmi pravděpodobnou. A nepřipluli sem, ale přišli pěšky. V té době se totiž před velkou potopou hladina moře nacházela až o 36 metrů níže, než je dnes. Malta totiž kdysi byla součást Sicílie a Itálie. To, co vidíme dnes je pouze zbytek pohoří tehdejšího kontinentů s nynějším názvem Malta. V té době se v Evropě nežilo snadno, a proto se migrovalo směrem na jih, kde bylo teplejší a přívětivější podnebí pro život. Malta dle údajů před 14 tisíci lety byla součásti kontinentu, než začal tát led na konci doby ledové. Vědci argumentují, že na Maltě nejsou pozůstatky lidí z doby Ledové. Ale pletou se. Podívejme se na jeskyni Ghar Dalam. Nachází se na jihovýchodním pobřeží hlavního ostrova Malty. V této jeskyni Ghar Dalam je naleziště ostatky zvířat starých tisíce let odpovídající z doby Ledové tedy až před 14 tisíci lety. Pokud by se vědci nemýlili, tak by na tomto místě neměli být nalezeny lidské pozůstatky. Ale byly zde nalezeny zvláštní zuby – zuby neandrtálců. Proč jsou tedy vědci proti teorii, že lidé na Maltě byli daleko dříve, než se tvrdí? Změnit paradigmata totiž není lehké a právě proto.
Více jak 35 km dlouhé vytesané žlábkové koleje ve vápencovém podloží samotného ostrova. To je další nález na ostrově. Nenachází se jen na ostrovech, ale vedou dál do vody, což znamená, že musely vzniknout ještě před tím, než se zvedlo moře. Nachází se až do hloubky 25 metrů pod hladinou moře a až jeden kilometr daleko od ostrova. Říká se, že jsou to koleje pro vozíky, ono to jako koleje i vypadá. Musely tedy vzniknou zpětně zhruba až 14 tisíc let. Pojďme se tedy podívat dále po tomto ostrově. K čemu tedy sloužily? Že by ke stavbě chrámu?
Mnajdra další chrám, který je velkolepý. Dnes je chráněn obrovskou plachtou a je to škoda. Protože, kdyby nebyl ukryt pod plachtou, pak je krásně vidět, jak je chrám postaven dle postavení hvězd. Ten, kdo stavěl tyto chrámy, musel mít obrovský přehled astronomie, stejně tak jako je Stonehege anebo u staveb ve velkolepém Egyptě. Jediný problém v této teorie je, proč by měl být jako jediný chrám na Maltě Mnajdra takto orientován a ostatní ne, protože tento chrám tu není jediný. Snad je to tím, že planeta Země není dokonale kulatá a kvůli gravitaci se mění poloha hvězd. Jedná se nepatrnou změnu za několik set let. A to vysvětluje polohu ostatních chrámů. Po detailnějším zkoumání se zjistil jeden důležitý poznatek. Při výpočtu, jak se země nakláněla vůči vesmíru po tisíciletí, pak výsledek vždy ukázal směrem ke hvězdě Syrius jinak nazvanou Psí hvězdou. Je to možná tím, že v té době byla na obloze nejlépe viditelná. Pokud by tato teorie byla pravdivá, pak by dokazovala dle rozložení chrámů po Maltě, že lidstvo vstoupilo na Maltu už hlouběji v době Kamenné, a to zhruba před 9000 lety, a to je daleko dříve, než tvrdí vědci. Ale tito lidé nebyli jen sběrači nebo lovci, ale byli i znalí astronomie a pokročilí stavitelé. Tak jak to je tedy s historií našeho lidstva?
foto: internet
